Snídani bez cukru jsem zvládla bravurně.
Po obědě jsem zvyklá dávat si nějaký ten dezert, tak se u mě projevily menší abstinenční příznaky. Tři espressa to spravily (neslazené, nutkno podotknouti).
Pak mě v práci navštívil kamarád a básnil o tom, jak by si dal zmrzlinu z italské zmrzlinárny hned naproti mému obchodu. Bylo to velmi, velmi lákavé, nicméně i tomuhle pokušení se mi dařilo čelit.
Večer, když jsem se doplahočila domů, mi chuť na sladké z mozku vytěsnila vidina postele. Ale i přesto se moje očko zastavilo na oné obří nugátové čokoládě a můj nestydatý mozek na ni pomyslel. Schovala jsem jí hluboko do šuplíku, aby nebyla na očích.
Takže první den zvládnut víceméně na jedničku.
Gute Nacht!
P. S.: Omlouvám horší kvalitu mini článku, jsem po 11 hodinách v obchodě na nohou krapet přepracovaná.
Žádné komentáře:
Okomentovat